Bankovní rada ČNB jednala naposledy 17. září 2026 a dvoutýdenní repo sazbu nechala na 3,75 %. Pro většinu lidí je to zpráva, po které se ten den nezmění nic. Totéž číslo přitom sedí uvnitř několika zákonných vzorců a v jednom z nich rozhoduje o tom, kolik stojí nezaplacená faktura — zatímco o vaší hypotéce nerozhoduje prakticky vůbec. Tenhle text jde po obou cestách: kudy se repo sazba propíše přesně na korunu a kde se po cestě ztratí.
Odkud se to číslo bere
Repo sazba není cena, za kterou si banky od ČNB půjčují. V české ekonomice je z historických důvodů dlouhodobě přebytek likvidity, takže to funguje obráceně — centrální banka peníze z bank stahuje. Při repo operaci si od banky vezme hotovost, jako kolaterál jí poskytne cenné papíry a po uplynutí splatnosti vrátí jistinu zvýšenou o dohodnutý úrok proti vrácení kolaterálu. Základní doba trvání těch obchodů je čtrnáct dní, odtud „dvoutýdenní".
Vyhlášená 2T repo sazba je přitom strop, ne cena. Tendry ČNB vypisuje zpravidla třikrát týdně a nabídky vypořádává americkou aukční procedurou: přednostně uspokojuje banky, které si řeknou o nejnižší sazbu, a to až do výše predikovaného přebytku likvidity na daný den. Vyhlášená sazba je maximum, za které mohou být banky v tendru uspokojeny.
Kolem ní stojí ještě dvě sazby, které dohromady tvoří koridor široký dva procentní body:
| Sazba | Výše | Platí od |
|---|---|---|
| 2T repo | 3,75 % | 19. 6. 2026 |
| Diskontní | 2,75 % | 19. 6. 2026 |
| Lombardní | 4,75 % | 19. 6. 2026 |
Za diskontní sazbu si komerční banky ukládají likviditu u ČNB přes noc v depozitní facilitě. Za lombardní sazbu si ji naopak přes noc proti zástavě půjčují. To jsou dvě mantinely, mezi kterými se pohybují krátkodobé tržní sazby, a proto má smysl je znát, i když se v žádném právním vzorci neobjevují.
Pravomoc ta čísla stanovit dává centrální bance § 23 zákona č. 6/1993 Sb.: ČNB stanoví úrokové sazby, rámce, splatnosti a další podmínky obchodů, které provádí. Rozhoduje o nich bankovní rada, která je podle § 5 odst. 1 nejvyšším řídícím orgánem ČNB a určuje měnovou politiku i nástroje pro její uskutečňování. Hlavním cílem je podle § 2 odst. 1 péče o cenovou stabilitu, což ČNB naplňuje režimem cílování inflace s veřejně vyhlášeným cílem 2 %. Repo sazba tedy není nástroj, kterým by někdo reguloval dlužníky nebo spořitele — je to nástroj, kterým se tlačí inflace ke dvěma procentům, a to s účinkem, který se podle ČNB nejvíc projeví až za dvanáct až osmnáct měsíců.
Mezi rozhodnutím a platností je jeden den
Bankovní rada jedná o měnových otázkách osmkrát ročně, výjimečně na mimořádných zasedáních. V roce 2026 zasedala 5. února, 19. března, 7. května, 18. června, 6. srpna a 17. září; do konce roku zbývají dva termíny, 5. listopadu a 17. prosince. Rozhodnutí o nastavení měnové politiky se zveřejňuje ve 14.30, v 15.00 následuje tisková konference s prohlášením bankovní rady, které obsahuje i poměr hlasování.
Datum rozhodnutí a datum platnosti ale nejsou totéž. Naposledy bankovní rada sazby změnila 18. června 2026 — zvýšila 2T repo sazbu o 0,25 procentního bodu na 3,75 %, diskontní ve stejném rozsahu na 2,75 % a lombardní na 4,75 %. Nově stanovené sazby jsou platné až od 19. června 2026.
Ten jeden den vypadá jako formalita, ale je to důvod, proč o téže změně kolují dvě různá data. Přehled historie repo sazby na webu ČNB pracuje s datem platnosti, tisková zpráva s datem jednání. Kdo si ze zprávy opíše datum zasedání a dosadí ho do vzorce, kde jde o den platnosti, mine se o celé jedno rozhodnutí.
V dluhu je repo sazba zamrzlá na půl roku
Do soukromého práva vstupuje repo sazba jediným ustanovením. § 1970 občanského zákoníku dává věřiteli právo na úrok z prodlení a jeho výši nechává na nařízení vlády; tím je nařízení č. 351/2013 Sb., jehož § 2 odst. 1 zní tak, že výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
V té jediné větě jsou dvě omezení, která z osmi zasedání ročně udělají dvě rozhodná data. Rozhoduje repo sazba k prvnímu lednu a k prvnímu červenci, ne k dnešku. A sazba se fixuje okamžikem, kdy prodlení začalo — po celou jeho dobu se nepřepočítává, i kdyby bankovní rada mezitím sazbu třikrát změnila.
| Prodlení začalo | Repo k 1. dni | Zákonný úrok |
|---|---|---|
| 1. pololetí 2026 | 3,5 % | 11,5 % ročně |
| 2. pololetí 2026 | 3,75 % | 11,75 % ročně |
Zvýšení z 19. června 2026 se tedy do prvního pololetí nepromítlo vůbec, přestože k němu došlo ještě v něm. Vezměme dvě faktury na 200 000 Kč od téhož odběratele: jedna byla splatná 29. června 2026, druhá o den později. U první začíná prodlení 30. června, tedy ještě v prvním pololetí, a běží na 11,5 %. U druhé začíná prodlení prvního července, spadá do druhého pololetí a běží na 11,75 %. Ke 22. září 2026 vycházejí takhle:
Splatnost 29. 6. → 11,5 % ročně
200 000 × 11,5 % ÷ 365 = 63,01
63,01 × 85 dní = 5 356,16 Kč
Splatnost 30. 6. → 11,75 % ročně
200 000 × 11,75 % ÷ 365 = 64,38
64,38 × 84 dní = 5 408,22 Kč
Pozdější faktura je dražší o 52,06 Kč, přestože je v prodlení o den kratší dobu. U téhle částky a téhle změny sazby je rozdíl drobný. Mechanismus je ale stejný bez ohledu na měřítko: mezi prvním a druhým pololetím 2022 vyskočila rozhodná repo sazba z 3,75 na 7 %, tedy zákonný úrok z 11,75 na 15 % ročně. Tytéž dvě faktury na 200 000 Kč, obě rok v prodlení, by se lišily o 6 500 Kč — 23 500 Kč proti 30 000 Kč.
2T repo sazba ČNB
Aktuálně 3,75 % — platí od 19. 6. 2026.
Zákonný úrok z prodlení podle repo sazby ČNB + 8 p.b. Zadáte dlužnou částku a data, spočítáme úrok ke dni zaplacení.
Kde to lidi nejčastěji spočítají špatně
Nejčastější chyba je sáhnout po aktuální sazbě. Dnes je repo 3,75 %, takže se do vzorce dosadí 11,75 % a hotovo. U faktury splatné 29. června 2026 to ale znamená 5 472,60 Kč místo správných 5 356,16 Kč — o 116,44 Kč víc, než na co je nárok. Rozhodné datum je první den pololetí, ve kterém prodlení začalo, a to je u téhle faktury 1. leden 2026 s repo sazbou 3,5 %.
Druhá chyba je opačná a dělá se u dlouhých prodlení: přepočítat úrok od data, kdy ČNB sazbu změnila. Nic takového § 2 nařízení vlády neumožňuje. Prodlení, které začalo v roce 2022 na sazbě 7 % (tedy 15 % ročně), běží na patnácti procentech dodnes, i když je repo sazba dávno na 3,75 %. Stejná fixace ale funguje i ve prospěch dlužníka: prodlení z prvního pololetí 2021 běží na 8,25 % ročně a věřitel ho na dnešních 11,75 % přepočítat nemůže.
Třetí chyba je záměna sazeb. Lombardní sazba je dnes 4,75 %, tedy o celý procentní bod výš než repo. Kdo ji dosadí místo repo sazby, dojde u naší faktury k 12,75 % ročně a k úroku 5 938,36 Kč — o 582,20 Kč víc než 5 356,16 Kč, na které je nárok.
Nařízení vlády č. 351/2013 Sb. mluví výslovně o repo sazbě. Lombardní (4,75 %) a diskontní sazba (2,75 %) se v žádném vzorci pro úrok z prodlení neobjevují — slouží jen pro obchody bank s ČNB přes noc.
Stejné číslo si bere finanční úřad i zákon o spotřebitelském úvěru
Daňový řád, tedy zákon č. 280/2009 Sb., si vzorec nevymýšlí vlastní. Podle § 252 odst. 4 odpovídá výše úroku z prodlení výši úroku z prodlení podle občanského zákoníku, takže nezaplacená daň běží na stejných 11,75 %, respektive 11,5 %, jako nezaplacená faktura. Liší se ale začátek: podle § 252 odst. 2 písm. a) vzniká úrok až od čtvrtého dne následujícího po původním dni splatnosti daně. Tři dny po splatnosti tedy úrok neběží a stanovení náhradního dne splatnosti na tom podle téhož ustanovení nic nemění.
Kdo si nechá daň posečkat, platí polovinu. § 253 odst. 4 daňového řádu stanoví, že výše úroku z posečkané částky odpovídá polovině úroku z prodlení — u prodlení, které začalo ve druhém pololetí 2026, je to 5,875 % ročně místo 11,75 %.
Zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, používá repo sazbu hned dvakrát a pokaždé jinak. § 122 odst. 4 říká, že u dluhu ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů, vzniká věřiteli právo pouze na úrok odpovídající repo sazbě pro první den pololetí zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší. Sjednaná sazba po devadesáti dnech prostě přestane platit. U zůstatku 60 000 Kč se sjednanými 19,9 % to za rok dělá 11 940 Kč úroku; po překlopení na 11,75 % jde o 7 050 Kč, tedy o 4 890 Kč méně.
§ 110 odst. 1 jde ještě dál a osm procentních bodů nepřidává vůbec. Neobsahuje-li smlouva o spotřebitelském úvěru informaci o zápůjční úrokové sazbě, o roční procentní sazbě nákladů nebo o celkové částce, kterou má spotřebitel zaplatit, anebo nebyla-li u některé z nich dodržena písemná forma, platí, že zápůjční úrokovou sazbou je repo sazba uveřejněná ČNB platná v den uzavření smlouvy, nebyla-li sjednána nižší. A k ujednáním o jiných platbách se nepřihlíží. Smlouva podepsaná dnes by se tedy úročila holými 3,75 %.
Jedno místo, kde repo sazba neplatí, ačkoli jde o klasické prodlení, stojí za zapamatování. § 2 odst. 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. stanoví, že úrok z prodlení s placením výživného pro nezletilé dítě, které nenabylo plné svéprávnosti, činí po dobu prvních šesti měsíců prodlení 2,5 promile dlužné částky za každý den. To je 0,25 % denně, v přepočtu 91,25 % ročně. U dlužné částky 4 500 Kč a devadesáti dnů prodlení jde o 1 012,50 Kč, zatímco podle repo vzorce by úrok činil 130,38 Kč. Teprve po šesti měsících se sazba vrací k repo sazbě plus osmi bodům.
Spořicí účet ji sleduje, hypotéka ne
Žádný předpis bance nepřikazuje promítnout změnu repo sazby do úroku na spořicím účtu ani do sazby hypotéky. Obojí je cena, na které se strany dohodnou. Liší se ale to, jak silně na ni nastavení ČNB tlačí.
U vkladu je přirozeným referenčním bodem diskontní sazba, dnes 2,75 %. Za ni si banka může uložit volnou likviditu u ČNB v depozitní facilitě přes noc, bez rizika a bez jakékoli práce s klientem. Spořicí účet úročený níž než těmi 2,75 % je pro banku levnější zdroj, než kolik jí za tytéž peníze zaplatí centrální banka. Ta alternativa je dostupná okamžitě a její cena se mění ve stejný den jako repo sazba, protože bankovní rada obě posouvá jedním rozhodnutím.
Hypotéka se chová jinak, a to ze dvou důvodů. Sazba je fixovaná na tři, pět nebo deset let, takže nemá s čtrnáctidenním obchodem centrální banky společnou splatnost. A cena peněz na takovou dobu se netvoří na jednodenním trhu — odráží spíš očekávání, kde sazby budou za pět let, než kde jsou dnes. Změna repo sazby o čtvrt bodu se proto do nabídkových sazeb hypoték promítnout může a nemusí, a z veřejně dostupných čísel se to dopředu vyčíst nedá.
Jedno číslo od ČNB se do hypotéky propisuje přímo, jen to není repo sazba. Podle § 117a zákona o spotřebitelském úvěru uveřejňuje ČNB průměr zápůjčních úrokových sazeb u úvěrů na bydlení sjednaných v období tří po sobě jdoucích kalendářních měsíců, členěný do skupin podle typu úvěru, zajištění zástavním právem a srovnatelné délky fixace; vyhláška č. 56/2024 Sb. těch skupin rozeznává dvacet. Tenhle průměr slouží k výpočtu náhrady nákladů za předčasné splacení podle § 117 odst. 2 v úpravě účinné od září 2024 a ČNB ho zveřejňuje od srpna 2024.
Kdo řeší, kolik zaplatí za předčasné splacení hypotéky, hledá průměr zápůjčních úrokových sazeb podle § 117a ZSÚ pro svou skupinu úvěrů, ne dvoutýdenní repo sazbu. Jsou to dvě různá čísla a ČNB je zveřejňuje na dvou různých místech.
Další krok: u každé pohledávky, kterou vymáháte, si nejdřív najděte den, kdy začalo prodlení, a podle něj pololetí — leden až červen, nebo červenec až prosinec. Teprve k tomu pololetí dohledejte repo sazbu a přičtěte osm bodů. U prodlení, která začala letos, jde o 11,5 % v prvním pololetí a 11,75 % ve druhém; starší pohledávky běží na sazbě svého pololetí i dnes. Pokud vymáháte spotřebitelský úvěr a prodlení přesáhlo devadesát dní, zkontrolujte podle § 122 odst. 4 zákona o spotřebitelském úvěru, jestli se sjednaná sazba nemá překlopit dolů — u šedesátitisícového zůstatku to za rok dělá rozdíl 4 890 Kč. Podrobný postup vymáhání den po dni má článek o faktuře po splatnosti.