Faktura po splatnosti: postup vymáhání den po dni

Odběratel nezaplatil a vy nevíte, jestli za týden zavolat, poslat upomínku, nebo rovnou k soudu. Každý z těch dnů má přitom svou cenu — u faktury na 60 000 Kč přesně 19,32 Kč. Tenhle text jde po časové ose: co platí v den splatnosti, co po dvou týdnech, co sedmý den před podáním žaloby a co tři roky poté.

Prodlení začíná den po splatnosti, ne dnem upomínky

Zákon je tu stručný. § 1968 občanského zákoníku říká, že dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení — a nic dalšího se nevyžaduje. Žádná upomínka, žádné potvrzení, žádný telefonát. Prodlení nastane samo dnem následujícím po dni splatnosti a od téhož dne běží nárok na úrok.

Právo na úrok z prodlení plyne z § 1970 občanského zákoníku a má jednu podmínku, na kterou se často zapomíná: požadovat ho může jen věřitel, „který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti". Když jste dodali o tři týdny později, než bylo dohodnuto, nebo jste vyfakturovali něco jiného, než si odběratel objednal, má dlužník co namítat — a spor se přesune z otázky „kdy zaplatíš" na otázku „splnil jsi vůbec ty".

Datum splatnosti přitom nemusí být na faktuře vůbec.

Neujednaly-li si strany, kdy má být dluh splněn, platí § 1958 odst. 2: věřitel může požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Splatnost v takovém případě nespouští faktura sama od sebe, ale vaše výzva k zaplacení. Jinak je to u vzájemného závazku podnikatelů, kde § 1963 odst. 1 stanoví splatnost do třiceti dnů ode dne, kdy byla dlužníku doručena faktura, anebo ode dne obdržení zboží nebo služby — podle toho, který z těch dnů nastal později. Delší dobu splatnosti než šedesát dnů si strany mohou ujednat jen tehdy, pokud to vůči věřiteli není hrubě nespravedlivé, a jde-li o dodávku veřejnoprávní korporaci, hranici šedesáti dnů překročit nelze vůbec.

Pokud vám odběratel do smlouvy prosadil splatnost 120 dnů nebo úrok z prodlení nižší, než stanoví nařízení vlády, § 1964 vám dává právo dovolat se neúčinnosti takového ujednání — právě pro případy, kdy je vůči věřiteli hrubě nespravedlivé.

Kolik dluh naroste každý den

Sazbu zákonného úroku z prodlení neurčuje občanský zákoník, ale nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Jeho § 2 má jedinou větu: výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

Z té věty plynou dvě věci, které rozhodují o celé částce. Za prvé se sazba odvíjí od repo sazby platné k prvnímu dni pololetí, ve kterém prodlení začalo — ne ke dni vystavení faktury a ne ke dni, kdy dlužník nakonec zaplatí. Za druhé se jednou stanovená sazba už po celou dobu prodlení nemění, i kdyby Česká národní banka mezitím sazby třikrát upravila. Dvě faktury po splatnosti od stejného odběratele tak mohou běžet na dvou různých sazbách, když jedna přeteče splatnost v červnu a druhá v červenci.

Vezměme fakturu na 60 000 Kč se splatností 15. 7. 2026, kterou odběratel uhradil až 30. 9. 2026. Prodlení začíná 16. 7. 2026, tedy ve druhém pololetí 2026 (1. 7. – 31. 12.), kdy je rozhodná repo sazba 3,75 % (platí od 19. 6. 2026) a zákonný úrok tudíž 11,75 % ročně. Den splatnosti se nepočítá, den zaplacení ano — to dává 77 dnů prodlení. Denní úrok a celková částka za celé prodlení vycházejí takto:

60 000 × 11,75 % ÷ 365 = 19,32 Kč
19,32 Kč × 77 dní = 1 487,26 Kč

Věřitel tedy může požadovat 61 487,26 Kč místo 60 000 Kč, a to bez jediného ujednání ve smlouvě. Kdyby stejná faktura ležela nezaplacená celý rok, úrok by činil 7 050 Kč. A kdyby prodlení začalo o čtyři měsíce dřív, v prvním pololetí 2026, běželo by na 11,5 % a stejných devadesát dnů by vyneslo 1 701,37 Kč místo 1 738,36 Kč — rozdíl je malý, ale je vidět, kde se bere.

Paušál 1 200 Kč, na který se zapomíná

Úrok není jediná věc, kterou zákon k dlužné faktuře přidává. § 3 téhož nařízení vlády říká, že jde-li o vzájemný závazek podnikatelů — nebo o dodávku zboží či služby za úplatu veřejnému zadavateli — činí minimální výše nákladů spojených s uplatněním každé pohledávky 1 200 Kč.

Slovo „každé" je tam podstatné. Když vám stejný odběratel nezaplatil pět faktur, nejde o 1 200 Kč celkem, ale o 1 200 Kč u každé z nich, tedy 6 000 Kč. Nárok vzniká ze zákona, nemusíte ho sjednávat ani prokazovat, kolik vás upomínání skutečně stálo. Naopak: náhradu skutečné škody z nezaplacení dluhu můžete podle § 1971 požadovat jen v rozsahu, v jakém není kryta úroky z prodlení.

Na spotřebitele § 3 nedopadá. Fakturujete-li fyzické osobě, která u vás nenakupuje v rámci podnikání, zůstává vám úrok z prodlení a nic navíc.

První dva týdny: upomínka, která něco dokazuje

První upomínku má smysl poslat hned, jakmile prodlení nastane. Ne ze slušnosti, ale proto, že do měsíce po splatnosti se pohledávky vymáhají výrazně snáz než po půl roce, a hlavně proto, že správně napsaná upomínka může dlužníka dostat do situace, ze které se hůř couvá.

Klíčové slovo je uznání dluhu. Podle § 2053 platí, že uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání trvá. K tomu § 2054 přidává dvě situace, které se v praxi stávají mnohem častěji než formální uznávací listina: placení úroků se považuje za uznání dluhu ohledně částky, z níž se úroky platí, a částečné plnění má účinky uznání zbytku dluhu, lze-li z okolností usoudit, že tím dlužník uznal i zbytek.

Proč na tom záleží: podle § 639 se uznaný dluh promlčí až za deset let ode dne, kdy k uznání došlo, místo obvyklých tří. Odběratel, který vám pošle třetinu faktury a napíše „zbytek doplatím v září", vám tím prodloužil lhůtu na vymáhání o sedm let.

Předžalobní výzva má vlastní pravidla

Tady většina návodů končí u obecné rady „pošlete předžalobní upomínku". Zákon je ale konkrétnější a nedodržení jeho podmínek stojí peníze. § 142a odst. 1 občanského soudního řádu zní tak, že žalobce, který měl úspěch v řízení o splnění povinnosti, má právo na náhradu nákladů řízení proti žalovanému jen tehdy, jestliže žalovanému ve lhůtě nejméně 7 dnů před podáním návrhu na zahájení řízení zaslal na adresu pro doručování, případně na poslední známou adresu, výzvu k plnění.

Z toho plynou tři praktické podmínky. Výzva musí odejít na adresu — tedy poštou nebo do datové schránky, ne jen e-mailem, u kterého těžko doložíte, kam byl doručen. Mezi odesláním výzvy a podáním žaloby musí uplynout aspoň sedm dnů. A výzva musí být k plnění, tedy říkat, co má dlužník zaplatit; běžná „připomínáme si dovolujeme" bez vyčíslené částky tuhle roli neplní dobře.

Když výzvu nepošlete, žalobu podat můžete a nejspíš i vyhrajete — jenom si zaplatíte celé řízení sami. § 142a odst. 2 sice soudu umožňuje náhradu nákladů přiznat i bez výzvy, ale jen výjimečně, jsou-li tu důvody hodné zvláštního zřetele. Na tuhle výjimku se nedá spoléhat předem.

Žaloba, nebo elektronický platební rozkaz

U peněžité pohledávky máte dvě cesty a liší se v ceně o celé procento. Sazebník poplatků v příloze zákona č. 549/1991 Sb. má pro běžnou žalobu Položku 1 a pro návrh na vydání elektronického platebního rozkazu Položku 2:

Nad 40 000 000 Kč se Položka 1 láme na pevných 2 000 000 Kč plus 1 % z částky přesahující 40 milionů, u faktur to ale prakticky nehrozí. U naší faktury na 60 000 Kč tabulka znamená 3 000 Kč za standardní žalobu proti 2 400 Kč za elektronický platební rozkaz. Základ se přitom podle § 6 odst. 7 zákona o soudních poplatcích zaokrouhluje na celé desítky korun nahoru, takže u nekulatých částek vychází poplatek klidně na haléře.

Dobrá zpráva pro toho, kdo počítá se vším: úroky z prodlení se do základu poplatku nezapočítávají. Podle § 6 odst. 1 tvoří cena příslušenství základ poplatku jen tehdy, je-li příslušenství samostatným předmětem řízení — a příslušenstvím pohledávky jsou podle § 513 občanského zákoníku právě úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním. Žalujete-li 60 000 Kč s příslušenstvím, platíte 3 000 Kč, ne 5 % z 61 487,26 Kč.

Až do 30. 6. 2024 šel elektronický platební rozkaz použít jen na částky do 1 000 000 Kč a půl internetu to tak dodnes uvádí. Zákon č. 180/2024 Sb. tuhle podmínku z § 174a odst. 1 občanského soudního řádu s účinností od 1. 7. 2024 vypustil — limit už neexistuje a levnější čtyřprocentní sazba je použitelná i na milionové pohledávky.

Dvě věci ale mohou úsporu sebrat. Podle Položky 2 bodu 2 platí, že pokud soud platební rozkaz nevydá a pokračuje v řízení, doměří navrhovateli poplatek do výše Položky 1 — u naší faktury tedy doplatíte zbývajících 600 Kč. A podle bodu 3 se poplatek vybere rovnou podle Položky 1, nebyl-li návrh podán prostřednictvím aplikace k tomu určené.

Opačným směrem hraje § 10 odst. 4: zastaví-li se řízení po vydání platebního rozkazu proto, že jste vzali návrh zpět nejpozději poslední den lhůty k podání odporu, soud vrátí zaplacený poplatek snížený o 20 %, nejméně však o 1 000 Kč. Ze zaplacených 2 400 Kč se tedy vrátí 1 400 Kč. To je typický scénář, kdy dlužník zaplatí až ve chvíli, kdy mu domů přijde papír ze soudu. A soudní poplatek je podle § 137 odst. 1 občanského soudního řádu nákladem řízení, takže při plném úspěchu ve věci ho podle § 142 odst. 1 nakonec hradí dlužník.

Než podáte, projděte insolvenční rejstřík

Jeden dotaz zdarma dokáže ušetřit celý soudní poplatek. Podle § 109 odst. 1 písm. a) insolvenčního zákona totiž platí, že se zahájením insolvenčního řízení nemohou být pohledávky týkající se majetkové podstaty uplatněny žalobou, lze-li je uplatnit přihláškou. Žaloba podaná na dlužníka, který je už v insolvenci, tedy nikam nevede.

Místo žaloby se v takovém případě podává přihláška pohledávky. Rozhodnutí o úpadku podle § 136 odst. 2 písm. d) insolvenčního zákona obsahuje výzvu věřitelům, aby své pohledávky přihlásili ve lhůtě 2 měsíců, a to s poučením o následcích zmeškání. Insolvenční rejstřík na isir.justice.cz je veřejný a hledá se v něm podle IČO nebo jména — stojí to minutu a dělá se to těsně před podáním, ne měsíc předtím.

Tři roky, po kterých už nezbude nic

Promlčecí lhůta trvá podle § 629 odst. 1 občanského zákoníku tři roky a běží podle § 619 odst. 1 ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé — u faktury tedy ode dne následujícího po splatnosti, ne od data vystavení. Vedle toho existuje objektivní hranice v § 629 odst. 2: majetkové právo se promlčí nejpozději uplynutím deseti let ode dne, kdy dospělo.

Promlčení neznamená, že dluh zanikne. Znamená, že dlužníkovi stačí u soudu namítnout promlčení a vy prohrajete i naprosto oprávněný spor — plus zaplatíte náklady druhé strany.

Běh lhůty jde zastavit dvěma způsoby a oba už v článku byly. Uplatníte-li právo u soudu a řádně pokračujete v zahájeném řízení, promlčecí lhůta podle § 648 neběží. A uzná-li dlužník dluh, začíná podle § 639 běžet nová desetiletá lhůta ode dne uznání. Písemné „zbytek doplatím do konce září" je proto cennější, než vypadá.

Další krok: vezměte konkrétní fakturu a spočítejte si dvě čísla — kolik k dnešnímu dni dělá úrok z prodlení (jistina, datum splatnosti, dnešek) a kolik by stál elektronický platební rozkaz na tu jistinu. První číslo patří do předžalobní výzvy spolu s paušálem 1 200 Kč, pokud jde o závazek mezi podnikateli. Druhé vám řekne, jestli se u téhle částky vyplatí jít k soudu hned po sedmidenní lhůtě, nebo ještě jednou zkusit dohodu.