Promlčení pohledávky: odkdy běží tři roky a co je zastaví

Faktura ze října 2023, dlužník mlčí, upomínky už byly tři. Že se pohledávka promlčí za tři roky, ví každý. Málokdo ale ví, který den je ten poslední, že upomínky s ním nic neudělaly a že jedna částečná platba mohla lhůtu bez vašeho vědomí natáhnout na deset let. Tenhle text rozebírá, odkud se tři roky počítají, co jejich běh zastaví, co ho spustí znovu a proč se úroky z prodlení promlčují jinak než jistina.

Promlčený dluh nezaniká, jen ho nejde vymoci

Promlčení stojí v občanském zákoníku na jedné větě § 609: nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit. Dluh tím nezmizí. Soud k promlčení podle § 610 odst. 1 přihlédne jen tehdy, když dlužník namítne, že je právo promlčeno. Dlužník, který námitku nevznese, prohraje spor o čtyři roky starou fakturu úplně stejně, jako kdyby byla z loňska. A kdo promlčený dluh dobrovolně zaplatí, nemůže peníze chtít zpět; říká to druhá věta § 609 a znovu § 2997 odst. 1.

Opakem je prekluze podle § 654, kdy právo opravdu zanikne a soud k tomu přihlédne sám. U pohledávek z faktur, půjček a smluv jde ale o promlčení; prekluzi musí zákon stanovit výslovně.

Tři roky jsou obecná lhůta z § 629 odst. 1. Vedle ní stojí desetiletý strop v § 629 odst. 2: majetkové právo se promlčí nejpozději deset let ode dne, kdy dospělo. Zákon zná i jiné délky a u peněžitých pohledávek se potkáte hlavně s těmito:

Sjednaná lhůta má podle § 630 odst. 1 dolní hranici jeden rok a horní patnáct let. Je-li kratší nebo delší lhůta ujednána v neprospěch slabší strany, podle odstavce 2 se k ní nepřihlíží; ve smlouvě se spotřebitelem tedy tři roky zkrátit nejde.

Odkdy běží tři roky

Lhůta podle § 619 odst. 1 začíná dnem, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé. U dluhu se sjednanou splatností je to první den prodlení: dlužník má podle § 1958 odst. 1 plnit v ujednaný čas i bez vyzvání a od následujícího dne je podle § 1968 v prodlení. Faktura splatná ve čtvrtek 12. října 2023 má první den lhůty v pátek 13. října 2023.

Konec dává § 605 odst. 2: lhůta určená podle let končí dnem, který se číslem shoduje se dnem, od něhož se počítá. Tady je to úterý 13. října 2026. Stejně počítaly soudy ve věci 31 Cdo 3125/2022, kde tříletá lhůta běžící od 2. července 2015 uplynula 2. července 2018 a Nejvyšší soud ten závěr potvrdil. Padne-li poslední den na sobotu, neděli nebo svátek, posouvá ho § 607 na nejbližší pracovní den.

Pozor na představu, že lhůta čeká, až vystavíte fakturu. Když splatnost sjednaná není, může věřitel podle § 1958 odst. 2 požadovat plnění ihned a dlužník má splnit bez zbytečného odkladu. Velký senát Nejvyššího soudu v rozsudku 31 Cdo 3125/2022 z 31. května 2023 uzavřel, že tříletá lhůta běží ode dne, kdy se věřitel dozvěděl nebo dozvědět měl a mohl, že mu vzniklo právo určit dobu splnění dluhu. V té věci šlo o odměnu 199 650 Kč za zpracování žádosti o dotaci: podmínky pro její zaplacení byly splněné 2. července 2015, věřitel fakturoval až 31. května 2018 a žaloval v roce 2019. Námitka promlčení obstála, pozdní faktura lhůtu neposunula.

Jinak je na tom půjčka bez termínu vrácení. Zápůjčka má vlastní pravidlo v § 2393 odst. 1: neurčí-li smlouva, kdy má být vrácena, závisí splatnost na výpovědi a výpovědní doba je šest týdnů. Velký senát proto v rozsudku 31 Cdo 3263/2024 z 23. dubna 2025 rozhodl, že tříletá lhůta začíná běžet až ode dne, kdy se zapůjčitel dozvěděl, že výpovědní doba uplynula a zápůjčka se stala splatnou. Šlo o částku 25 941 365 Kč poslanou v srpnu 2015 bez jakéhokoli ujednání o vrácení, kterou věřitel vypověděl dopisem až v září 2020.

U dluhu placeného ve splátkách běží podle § 623 lhůta každé splátce zvlášť ode dne její splatnosti. Pokud má věřitel sjednanou ztrátu výhody splátek, musí ji podle § 1931 uplatnit nejpozději do splatnosti nejblíže příští splátky; celému zesplatněnému dluhu pak podle § 623 běží jedna lhůta ode dne splatnosti té splátky, kterou dlužník nezaplatil, ne ode dne, kdy věřitel zesplatnění oznámil.

Co lhůtu nezastaví: upomínka, výzva, telefonát

Překážky běhu vyjmenovává zákon v § 645 až 651 a upomínka mezi nimi není. Doporučený dopis, e-mail, telefonát, předání inkasní agentuře ani nová faktura na stejnou částku lhůtu nezastaví a neprodlouží. Platí to i pro předžalobní výzvu podle § 142a občanského soudního řádu: ta rozhoduje o náhradě nákladů řízení, o běhu promlčení ne. Věřitel, který tři roky posílá upomínky, je na tom z hlediska promlčení stejně, jako kdyby neposlal žádnou.

Co účinek má, se dělí do dvou skupin a ten rozdíl je jádrem celého tématu. Něco lhůtu staví: hodiny se zastaví a po odpadnutí překážky běží dál od místa, kde stály. A něco spouští novou lhůtu: hodiny se vynulují a začnou od začátku, obvykle s deseti lety místo tří.

Stavení versus nová lhůta

Podle § 648 promlčecí lhůta neběží, uplatní-li věřitel právo u orgánu veřejné moci a řádně pokračuje v zahájeném řízení. Rozhodující není den, kdy soud rozhodne, ani den, kdy žalobu odešlete, ale den, kdy žaloba soudu došla; řízení je podle § 82 odst. 1 občanského soudního řádu zahájeno tímto dnem a u elektronického platebního rozkazu okamžikem, kdy je návrh dostupný informačnímu systému soudu. Promlčecí lhůta je lhůta hmotněprávní. Pravidlo § 57 odst. 3 téhož zákona, že stačí podání odevzdat poště poslední den, platí jen pro lhůty procesní. Žaloba odeslaná v poslední den a doručená následující den přichází pozdě.

Druhá věta § 648 říká totéž o právu už vykonatelném, pokud byl navržen výkon rozhodnutí nebo exekuce. Exekuční řízení je podle § 35 odst. 2 exekučního řádu zahájeno dnem, hodinou a minutou, kdy exekuční návrh došel exekutorovi. Stavení přitom drží jen po dobu, kdy v řízení řádně pokračujete; žaloba, kterou vezmete zpět, tu podmínku nesplňuje. Pokud se lhůta po odpadnutí překážky rozběhne znovu, neskončí podle § 652 dřív než šest měsíců ode dne, kdy začala znovu běžet.

Třetí stavení je méně známé. Uzavřou-li věřitel a dlužník dohodu o mimosoudním jednání o právu, lhůta podle § 647 po dobu jednání neběží a rozběhne se znovu, až jedna strana výslovně odmítne v jednání pokračovat. Je k tomu potřeba dohoda o jednání, ne jen to, že dlužník odpověděl na upomínku.

Novou lhůtu spouští uznání dluhu. Výslovné uznání podle § 2053 je prohlášení v písemné formě, kterým dlužník uzná dluh co do důvodu i výše; písemnou formu podle § 562 odst. 1 zachovává i e-mail nebo zpráva z datové schránky, k platnosti písemného jednání ale § 561 odst. 1 vyžaduje podpis jednajícího. Nepodepsaný e-mail je proto rizikový; kdo chce mít desetiletou lhůtu jistou, nechá si uznání podepsat. Následek stojí v § 639: právo se promlčí za deset let ode dne uznání, a určí-li dlužník v uznání i dobu, do které zaplatí, běží deset let od posledního dne té doby. Uzná-li dlužník dluh, který už promlčený byl, podle § 653 odst. 1 se nárok obnoví a běží nová lhůta ode dne uznání.

Častější než uznávací listina je uznání mlčky podle § 2054. Placení úroků se podle odstavce 1 považuje za uznání dluhu ohledně částky, z níž se úroky platí. Částečné plnění má podle odstavce 2 účinky uznání zbytku dluhu, lze-li z okolností usoudit, že tím dlužník uznal i zbytek. Nejvyšší soud posuzuje celkové jednání dlužníka: dvacet tisíc poslaných s poznámkou „zbytek pošlu, až dostanu zaplaceno“ zbytek uznává, dvacet tisíc poslaných s dopisem, že zbytek fakturované částky dlužník rozporuje, ne. V rozsudku 23 Cdo 101/2023 z 20. září 2023 soud navíc odmítl brát za uznání splátky spotřebitele na jistinu neplatného úvěru, který ji podle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru vrací v době přiměřené svým možnostem. Dvě omezení platí vždy. Podle § 2054 odst. 3 nemá placení úroků ani částečná platba účinky uznání, je-li pohledávka už promlčená. A podle § 642 se desetiletá lhůta netýká úroků dospělých po uznání, ty si nechávají tři roky.

Poslední spouštěč nové lhůty je rozhodnutí. Právo přiznané rozhodnutím orgánu veřejné moci se podle § 640 promlčí za deset let ode dne, kdy mělo být podle rozhodnutí plněno. U platebního rozkazu je to patnáct dní od jeho doručení podle § 172 odst. 1 občanského soudního řádu; nepodá-li dlužník odpor, má platební rozkaz podle § 174 odst. 1 účinky pravomocného rozsudku.

Propočet: faktura ze října 2023

Vezměme fakturu na 120 000 Kč splatnou 12. října 2023. Prodlení začalo ve druhém pololetí 2023, kdy repo sazba ČNB k 1. červenci činila 7 %, takže zákonný úrok z prodlení podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. běží na 15 % ročně a na téhle sazbě zůstane po celou dobu prodlení. Dnes, 8. října 2026, vypadá účet takhle:

Splatnost        12. 10. 2023
První den lhůty  13. 10. 2023
Poslední den     13. 10. 2026
Sazba: repo 7 % + 8 = 15 % p. a.
120 000 × 15 % ÷ 365 = 49,32 Kč
49,32 × 1 092 dní = 53 852,05 Kč
Celkem k 8. 10. 2026: 173 852 Kč

Žaloba nebo návrh na elektronický platební rozkaz musí dojít soudu nejpozději v úterý 13. října 2026. K tomu dni dělá úrok 54 098,63 Kč a celá pohledávka 174 098,63 Kč. Dojde-li žaloba ve středu a dlužník namítne promlčení, soud nepřizná nic z toho. Ani úrok za poslední tři roky: podle rozsudku velkého senátu 31 Cdo 4291/2009 vzniká právo na úrok z prodlení jednorázově dnem, kdy se dlužník dostal do prodlení, promlčuje se jako celek a sdílí osud jistiny.

Teď druhá verze téhož příběhu. Dlužník 5. března 2025 poslal 20 000 Kč a do e-mailu napsal, že zbytek faktury doplatí, až mu zaplatí jeho odběratel. Nejdřív otázka, na co se platba započetla: podle § 1932 odst. 1 nejdřív na náklady, pak na úrok z prodlení a teprve nakonec na jistinu, ledaže dlužník při placení projeví jinou vůli a věřitel s tím souhlasí. Ke dni platby dělal úrok 25 150,68 Kč, takže celých dvacet tisíc šlo na úrok a jistina zůstala na 120 000 Kč. Právě proto jde o placení úroků podle § 2054 odst. 1, které se považuje za uznání dluhu ohledně částky, z níž se úroky platí, bez zkoumání dalších okolností; e-mail o doplacení zbytku to jen potvrzuje. Od 5. března 2025 běží podle § 639 nová desetiletá lhůta, do 5. března 2035. Pro úroky, které dospějí po tomto dni, platí podle § 642 dál tři roky. U spotřebitele je pořadí započtení podle § 1932 odst. 2 obrácené: platba jde na jistinu před úroky a posuzuje se jako částečné plnění podle § 2054 odst. 2.

Úroky z prodlení se promlčují jinak než jistina

Rozsudek jistinu zajistí na deset let. Úroky ne. Podle § 642 neplatí desetiletá lhůta pro úroky, které dospěly po přiznání práva, a velký senát Nejvyššího soudu v usnesení 31 Cdo 2160/2012 z 15. května 2013 dodal to podstatné: uplyne-li od právní moci rozhodnutí doba tří let, promlčí se celý nárok na úroky z prodlení, jejichž splatnost nastala po právní moci. Celý, ne jen část starší tří let. Rozhodoval podle předchozího občanského zákoníku, dnešní § 642 je ale postavený stejně a v samotné věci soudy exekuci co do úroků částečně zastavily.

Modelový případ: dluh 80 000 Kč splatný 13. března 2020, repo sazba k 1. lednu 2020 byla 2 %, úrok tedy běží na 10 % ročně, 21,92 Kč denně. Rozsudek nabyl právní moci 12. března 2021 a uložil zaplatit do 15. března 2021. Věřitel podal exekuční návrh až v říjnu 2026.

Jistina            80 000 Kč
Právní moc        12. 3. 2021
Jistina promlčena 17. 3. 2031
Úrok do PM         7 978,08 Kč
Úrok po PM        44 624,66 Kč
Návrh nejpozději  13. 3. 2024

Jistina drží: deset let od 15. března 2021 končí v sobotu 15. března 2031, podle § 607 tedy v pondělí 17. března 2031. Drží i úrok za 364 dní do právní moci, 7 978,08 Kč, protože dospěl před právní mocí a spadá do desetileté lhůty podle § 640. Úrok od 13. března 2021 do 8. října 2026 ale dělá 44 624,66 Kč a tříletá lhůta pro něj, počítaná stejně jako u faktury od prvního dne po právní moci, uplynula 13. března 2024. Dlužník ho nechá zastavit návrhem na zastavení exekuce, který podává podle § 55 odst. 1 exekučního řádu u exekutora do patnácti dnů ode dne, kdy se o důvodu dozvěděl; důvodem je nepřípustnost výkonu podle § 268 odst. 1 písm. h) občanského soudního řádu, který se v exekuci použije přes § 52 odst. 1 exekučního řádu. Věřitel, který by návrh podal do 13. března 2024, by měl díky druhé větě § 648 úrok celý.

Kde to lidi nejčastěji spočítají špatně

První chyba je počítat od špatného dne: od vystavení faktury, od poslední upomínky nebo od chvíle, kdy se věřitel rozhodl dluh řešit. Lhůta běží ode dne po splatnosti a u dluhu bez sjednané splatnosti podle 31 Cdo 3125/2022 ode dne, kdy věřitel mohl o zaplacení poprvé požádat. Fakturu vystavenou s ročním zpožděním soud za nový začátek nevezme.

Druhá chyba je spolehnout se na poštu nebo na pátek odpoledne. Promlčecí lhůta není procesní, takže se nepočítá odeslání, ale doručení soudu podle § 82 odst. 1 občanského soudního řádu.

Třetí chyba se týká částečné platby. Většina věřitelů ji počítá jako „nové tři roky“, ve skutečnosti je to deset let podle § 639, ovšem jen tehdy, když z okolností plyne uznání zbytku, a nikdy u dluhu, který už byl v době platby promlčený. Kdo částečnou platbu dostane, má si uložit výpis z účtu i zprávu, která ji doprovázela; bez té zprávy bude okolnosti uznání za pět let těžké prokázat.

Čtvrtá chyba je věřit, že rozsudek zafixoval všechno na deset let. Úroky dospělé po právní moci mají podle § 642 tři roky a po jejich uplynutí padnou podle 31 Cdo 2160/2012 jako celek. Exekuční návrh podaný ve třetím roce po rozsudku uchrání u dluhu 80 000 Kč desítky tisíc.

Pátá chyba je výjimečná, ale drahá: lhůty, které začaly běžet před 1. lednem 2014, se podle § 3036 až do konce posuzují podle předchozích předpisů, a to včetně délky. Týká se to už jen starých rozsudků a uznaných dluhů, u nich ale desetiletá lhůta může pořád běžet.

Další krok: u každé pohledávky, kterou vymáháte, si zapište tři data. První den prodlení, od něj tři roky dopředu jako poslední den pro doručení žaloby a datum případné částečné platby, od něj deset let. Pak si pro jistinu a datum splatnosti spočítejte úrok z prodlení ke dnešku; u faktury ze října 2023 na 120 000 Kč je to 53 852 Kč, které bez žaloby do 13. října 2026 zmizí spolu s jistinou. Kolik taková žaloba stojí na soudním poplatku, rozebírá článek o nákladech žaloby, a postup před podáním, včetně předžalobní výzvy, má návod k faktuře po splatnosti.