Dlužník neuhradil fakturu na 85 000 Kč a vy si chcete spočítat, kolik bude stát vymáhat ji u soudu. Kalkulačka řekne 4 250 Kč a většina lidí u toho čísla skončí. Soudní poplatek je přitom nejmenší ze tří položek, které se u žaloby sčítají — a zároveň jediná, kterou zaplatíte dopředu. Tenhle text staví vedle sebe tři cesty ke stejné pohledávce a ukazuje, co z toho nakonec ponese dlužník a co zůstane na vás.
Co je náklad řízení a co si platíte ze svého
Výčet je v § 137 odst. 1 občanského soudního řádu a je širší, než se čeká: hotové výdaje účastníků a jejich zástupců včetně soudního poplatku, ušlý výdělek, náklady důkazů, tlumočné, náhrada za daň z přidané hodnoty a odměna za zastupování. Soudní poplatek je tedy nákladem řízení jako každý jiný — proto se o něm dá rozhodnout, že ho ponese protistrana.
Dva odstavce hned za tím ale výčet ořezávají.
Odměna za zastupování patří k nákladům řízení podle § 137 odst. 2 jen tehdy, je-li zástupcem advokát, notář v rozsahu svého oprávnění nebo patentový zástupce. Když vás u soudu zastupuje obecný zmocněnec — kolega, který se v tom vyzná, nebo firemní právník bez advokátní zkoušky — soud vám za jeho práci nepřizná nic, i kdybyste mu zaplatili sebevíc. A náhrada za daň z přidané hodnoty patří k nákladům podle § 137 odst. 3 jen tehdy, je-li advokát plátcem DPH. Základní sazba je podle § 47 odst. 1 zákona o dani z přidané hodnoty 21 %, takže rozdíl mezi plátcem a neplátcem dělá na konci pětinu celé odměny.
Kdo jde k soudu sám, nezůstane úplně s prázdnou. § 151 odst. 3 občanského soudního řádu mu dává paušální náhradu hotových výdajů a její výši stanoví vyhláška č. 254/2015 Sb.: podle § 2 odst. 3 jde o 300 Kč za úkon, u opakovaně podávaných formulářových návrhů do 50 000 Kč podle § 2 odst. 1 jen o 100 Kč. Druhá věta § 151 odst. 3 k tomu dodává, že paušální náhrada zahrnuje hotové výdaje účastníka a jeho zástupce, ale nezahrnuje náhradu soudního poplatku — ten se přiznává zvlášť a v plné výši.
Tři cesty ke stejné pohledávce 85 000 Kč
Vstup je ve všech třech případech stejný: nezaplacená faktura na 85 000 Kč, splatnost 31. 3. 2026, žaloba podaná 16. 9. 2026. Liší se jen způsob, jakým se k soudu jde.
První cesta je návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, který podáte sami. Poplatek se počítá podle Položky 2 sazebníku, tedy 4 % ze žalované částky. Druhá je tentýž návrh, ale sepsaný advokátem. Třetí je běžná žaloba podle Položky 1 se sazbou 5 %, u které dlužník podá odpor a věc dojde k jednání.
Všechny částky v tabulce jsou v korunách a odměna advokáta je uvedená včetně DPH.
| Cesta | Poplatek | Advokát | Celkem |
|---|---|---|---|
| EPR sami | 3 400 | — | 3 400 |
| EPR s advokátem | 3 400 | 17 968,50 | 21 368,50 |
| Žaloba a jednání | 4 250 | 23 958 | 28 208 |
Odměna advokáta v druhém řádku vychází ze tří úkonů právní služby podle § 11 odst. 1 advokátního tarifu — převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva se skutkovým a právním rozborem a samotný návrh. Sazba za jeden úkon se určí podle § 7 bodu 5 z tarifní hodnoty 85 000 Kč, ke každému úkonu se přičte režijní paušál podle § 13 odst. 4 a celek se zvýší o DPH:
1 500 + 40 × 75 = 4 500 Kč/úkon
4 500 × 3 = 13 500 Kč
450 × 3 = 1 350 Kč
14 850 × 1,21 = 17 968,50 Kč
Třetí řádek přidává čtvrtý úkon za účast na jednání, tedy 4 500 Kč plus paušál, a poplatek podle vyšší sazby. Rozdíl mezi první a třetí cestou je 24 808 Kč, což je 29 % žalované jistiny.
Kolik zaplatíte na soudním poplatku za žalobu o zaplacení peněžité částky. Zadáte žalovanou částku — spočítáme poplatek podle sazebníku i úsporu přes elektronický platební rozkaz.
Úroky a paušál 1 200 Kč do základu poplatku nepatří
Základem procentního poplatku je podle § 6 odst. 1 zákona o soudních poplatcích cena předmětu řízení. Věta hned za tím říká, že cena příslušenství tvoří základ poplatku jen tehdy, je-li příslušenství samostatným předmětem řízení — a příslušenstvím pohledávky jsou podle § 513 občanského zákoníku úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním.
U naší faktury to znamená tohle. Za 169 dnů prodlení od 1. 4. 2026 naroste zákonný úrok podle § 1970 občanského zákoníku na 4 525,96 Kč, dluh je tedy k 16. 9. 2026 celkem 89 525,96 Kč. Poplatek se ale platí z 85 000 Kč, ne z té vyšší částky: 4 250 Kč místo 4 476,50 Kč.
Zákonný úrok z prodlení podle repo sazby ČNB + 8 p.b. Zadáte dlužnou částku a data, spočítáme úrok ke dni zaplacení.
Čím starší pohledávka, tím větší ten rozdíl je. Kdyby stejná faktura byla splatná 16. 9. 2023, kdy se prodlení úročilo sazbou 15 % ročně, úrok by za 1 096 dnů činil 38 284,93 Kč — a poplatek počítaný z jistiny i úroku by vyšel na 6 164,50 Kč místo 4 250 Kč.
Stejné pravidlo platí i o patro výš. Podle § 8 odst. 1 advokátního tarifu se při určení tarifní hodnoty k příslušenství nepřihlíží, ledaže by bylo požadováno jako samostatný nárok. Advokátova sazba za úkon se tedy počítá také z 85 000 Kč.
Kolik soud přizná advokátovi, když vyhrajete
To, co advokátovi zaplatíte, a to, co vám soud přizná proti dlužníkovi, jsou dvě různá čísla. Podle § 151 odst. 2 občanského soudního řádu soud určí výši odměny za zastupování podle předpisu o mimosmluvní odměně, tedy podle advokátního tarifu — ne podle smlouvy, kterou jste s advokátem uzavřeli. Sjednáte-li si hodinovou sazbu a spor se protáhne, rozdíl jde za vámi.
Do 7. 5. 2013 to fungovalo jinak. Náhrada se určovala podle přísudkové vyhlášky č. 484/2000 Sb., která měla paušální sazby podle hodnoty sporu, a u drobných pohledávek vycházela mnohonásobně výš než skutečná práce. Ústavní soud ji nálezem sp. zn. Pl. ÚS 25/12, vyhlášeným pod č. 116/2013 Sb., zrušil dnem vyhlášení. Od té doby se náhrada počítá po jednotlivých úkonech podle § 7 advokátního tarifu — a kalkulačky, které na webu zůstaly z doby před rokem 2013, počítají jiná čísla než soud.
Vyhláška č. 258/2024 Sb. zvýšila s účinností od 1. 1. 2025 paušální náhradu podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu z 300 Kč na 450 Kč za úkon a náhradu za promeškaný čas podle § 14 odst. 3 ze 100 Kč na 150 Kč za započatou půlhodinu. Starší články i vzory vyúčtování pořád počítají s 300 Kč.
Sazba za úkon roste pomaleji než hodnota sporu, takže advokát je u malých pohledávek neúměrně drahý a u velkých skoro levný. Při třech úkonech a plné sazbě podle § 7 to v korunách vypadá takhle:
| Jistina | Za úkon | 3 úkony s DPH | Podíl |
|---|---|---|---|
| 20 000 | 1 900 | 8 530,50 | 43 % |
| 85 000 | 4 500 | 17 968,50 | 21 % |
| 500 000 | 10 300 | 39 022,50 | 8 % |
Hranice 50 000 Kč, kde se náhrada zčtyřnásobí
Nejostřejší práh v celém systému neleží u soudního poplatku, ale v § 14b advokátního tarifu. Ten dopadá na řízení zahájené návrhem podaným na ustáleném vzoru, uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, jehož předmětem je peněžité plnění s tarifní hodnotou do 50 000 Kč. Tedy na to, čemu se běžně říká formulářová žaloba: inkasní agentura, dopravní podnik, telefonní operátor.
U takového návrhu se sazba za každý úkon do podání návrhu včetně nepočítá podle § 7, ale z vlastní tabulky: 300 Kč do 10 000 Kč, 400 Kč do 30 000 Kč a 700 Kč do 50 000 Kč. Režijní paušál je podle § 14b odst. 6 písm. a) jen 100 Kč místo 450 Kč. Všechny tři sazby přitom vyhláška č. 258/2024 Sb. od 1. 1. 2025 zvýšila — původně to bylo 200, 300 a 500 Kč.
Práh je tvrdý. Sto korun navíc v žalobě znamená, že § 14b se nepoužije vůbec:
50 000 Kč: 700 × 3 + 100 × 3
= 2 400 Kč
50 100 Kč: 3 140 × 3 + 450 × 3
= 10 770 Kč
S DPH je to 2 904 Kč proti 13 031,70 Kč. Soudní poplatek se přitom mezi těmi dvěma případy liší o pět korun: 2 500 Kč proti 2 505 Kč. Žalovaný, kterému přijde formulářová žaloba na 50 100 Kč, tedy zaplatí o 10 127,70 Kč víc než ten, komu přijde na 50 000 Kč.
Pro nezastoupeného žalobce platí totéž zrcadlově přes vyhlášku č. 254/2015 Sb.: u formulářového návrhu do 50 000 Kč 100 Kč za úkon, jinak 300 Kč.
Kdo nakonec platí a čtyři místa, kde to neplatí
Základní pravidlo je v § 142 odst. 1 občanského soudního řádu: účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který úspěch neměl. Vyhrajete-li celou žalobu na 85 000 Kč třetí cestou, dlužník dluží jistinu, úrok a k tomu 28 208 Kč nákladů.
Slovo „účelnému" dělá v té větě víc práce, než vypadá — náklady, které soud za účelné nepovažuje, nepřizná ani vítězi.
Částečný úspěch řeší § 142 odst. 2 tak, že soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že na ni nemá právo žádný z účastníků. Konkrétní klíč v zákoně není; soudy obvykle poměřují míru úspěchu a neúspěchu. Když ze žalovaných 85 000 Kč soud přizná 60 000 Kč, je úspěch 70,6 % a neúspěch 29,4 %. Podle odstavce 3 může soud přiznat plnou náhradu i při částečném úspěchu, byl-li neúspěch v poměrně nepatrné části nebo záviselo-li rozhodnutí o výši plnění na znaleckém posudku či na úvaze soudu.
Pak jsou čtyři situace, kdy vyhrajete a náhradu přesto nedostanete.
- Bez předžalobní výzvy. § 142a odst. 1 dává žalobci právo na náhradu nákladů jen tehdy, zaslal-li žalovanému nejméně 7 dnů před podáním návrhu výzvu k plnění na adresu pro doručování. Bez ní si celé řízení zaplatíte sami.
- Žalovaný nezavdal příčinu. Podle § 143 má žalovaný, který neměl ve věci úspěch, přesto právo na náhradu nákladů, jestliže svým chováním nezavdal příčinu k podání návrhu.
- Smír nebo zastavení. § 146 odst. 1 říká, že skončilo-li řízení smírem nebo bylo-li zastaveno, nemá právo na náhradu nákladů podle výsledku nikdo — u smíru ovšem jen tehdy, nebylo-li v něm ujednáno něco jiného.
- Důvody hodné zvláštního zřetele. § 150 umožňuje soudu výjimečně náhradu zcela nebo zčásti nepřiznat. Totéž platí, odmítne-li se účastník bez vážného důvodu zúčastnit prvního setkání s mediátorem nařízeného soudem.
Jedna výjimka z výjimky stojí za zapamatování. Podle § 146 odst. 2 platí náklady ten, kdo zavinil, že řízení muselo být zastaveno — ale byl-li pro chování žalovaného vzat zpět návrh, který byl podán důvodně, hradí náklady žalovaný. To je přesně scénář, kdy dlužník zaplatí až poté, co mu přijde platební rozkaz.
Vrácení poplatku: osmdesát procent zpátky
Zákon o soudních poplatcích počítá s tím, že spor skončí dřív, než soud cokoli rozhodne, a na třech místech vrací stejnou část. Podle § 10 odst. 3 vrátí soud poplatek snížený o 20 %, nejméně však o 1 000 Kč, bylo-li řízení zastaveno před prvním jednáním. Podle odstavce 4 tak učiní i tehdy, bylo-li řízení zastaveno po vydání platebního rozkazu pro zpětvzetí návrhu, ke kterému došlo nejpozději poslední den lhůty k podání odporu. A podle odstavce 7 stejně i při schválení smíru, než je ve věci samé rozhodnuto.
Ta spodní hranice 1 000 Kč je u menších pohledávek to, co rozhoduje. Z poplatku 3 400 Kč za elektronický platební rozkaz je 20 % jen 680 Kč, takže se strhne minimum a vrátí se 2 400 Kč. Z poplatku 4 250 Kč se vrátí 3 250 Kč. Srážka přestane být minimem teprve tehdy, když 20 % z poplatku překročí 1 000 Kč, tedy od poplatku 5 000 Kč výš — to odpovídá jistině 100 000 Kč u běžné žaloby a 125 000 Kč u elektronického platebního rozkazu.
Úplně zpátky dostanete poplatek jen ve dvou případech: podle § 6a odst. 4 se nevybere, odmítne-li soud návrh před prvním jednáním, a poslední věta § 10 odst. 3 přikazuje v takovém případě už zaplacený poplatek vrátit celý.
Za podání odporu proti platebnímu rozkazu sazebník žádný poplatek nemá — žalovaný se brání zdarma. Za odvolání proti rozhodnutí ve věci samé se ale podle Položky 22 bodu 1 písm. a) vybere poplatek znovu podle Položky 1, tedy u naší faktury dalších 4 250 Kč.
Kdy se poplatek neplatí vůbec
Osvobození má dvě podoby. § 11 odst. 1 zákona o soudních poplatcích osvobozuje celé druhy řízení bez ohledu na to, kdo je vede: věci péče soudu o nezletilé, důchodového a nemocenského pojištění, dávek státní sociální podpory a pomoci v hmotné nouzi, vyživovací povinnosti rodičů vůči zletilým dětem a dětí vůči rodičům, svéprávnosti nebo pozůstalostní v prvním stupni.
§ 11 odst. 2 osvobozuje naopak konkrétní osoby, ať je řízení jakékoli. Patří sem navrhovatel v řízení o určení výživného, ten, komu byla způsobena újma na zdraví, navrhovatel v řízení o náhradu škody z pracovního úrazu nebo nemoci z povolání, neprovdaná matka ve věci výživy a nákladů spojených s těhotenstvím a porodem, navrhovatel ve věci ochrany proti domácímu násilí i poškozený, kterého trestní soud odkázal s nárokem na občanskoprávní řízení.
Kdo pod žádný z těch výčtů nespadá, může požádat sám. § 138 odst. 1 občanského soudního řádu umožňuje přiznat osvobození zčásti, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování práva; přiznat je zcela lze podle téhož ustanovení jen výjimečně a jen ze zvlášť závažných důvodů. Poplatky zaplacené před rozhodnutím o osvobození se nevracejí, takže o něj má smysl žádat současně s podáním žaloby.
Osvobození od poplatku ale není osvobození od nákladů řízení. Týká se peněz, které platíte státu, ne toho, co byste při prohře museli nahradit protistraně podle § 142 odst. 1 — advokát druhé strany se ze soudního rozpočtu neplatí. Jedinou výjimkou je § 138 odst. 3: byl-li osvobozenému účastníku ustanoven zástupce, vztahuje se osvobození i na jeho hotové výdaje a odměnu.
Další krok: vezměte konkrétní jistinu a spočítejte si dvě čísla — poplatek podle Položky 2 za elektronický platební rozkaz a poplatek podle Položky 1 za běžnou žalobu. Rozdíl mezi nimi je jedno procento jistiny a je to jediná úspora, kterou máte plně pod kontrolou. Pak k nižšímu z nich přičtěte tři úkony podle § 7 advokátního tarifu plus 450 Kč paušálu a 21 % DPH; to je částka, kterou v nejhorším případě ponesete sami, když dlužník skončí v insolvenci. Pokud vyjde víc, než kolik jste ochotni riskovat, zbývá předžalobní výzva a sedmidenní lhůta z § 142a.