Exekuce na plat: co vám můžou vzít a co ne

Zaměstnavateli přišlo nařízení výkonu rozhodnutí a vy chcete znát jedno číslo: kolik vám z výplaty reálně přijde. To číslo se dá spočítat do koruny — potřebujete čistou mzdu, počet vyživovaných osob a informaci, jestli je vymáhaná pohledávka přednostní. Tenhle text jde postupně celým výpočtem, který musí mzdová účtárna provést, a končí u dvou dat, kdy se pravidla mění.

Než se začne srážet, spočítá se čistá mzda

Srážky se neprovádějí z toho, co máte na smlouvě. § 277 odst. 1 občanského soudního řádu říká, že se srážejí z čisté mzdy, a ta se vypočte tak, že se od mzdy odečtou čtyři položky: záloha na daň z příjmů fyzických osob srážená ze závislé činnosti, pojistné na sociální zabezpečení, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění. Sazby se použijí ty, které pro vás platí v měsíci, za který se čistá mzda zjišťuje.

Nic dalšího se před srážkou neodečítá. Spoření, splátka půjčky ani zaměstnaneckých benefitů se nikdo neptá — ty si platíte až z toho, co vám po srážce zůstane.

Dvě věci navíc, o kterých se neví. Do čisté mzdy se podle § 277 odst. 2 započítávají i čisté odměny za vedlejší činnost, kterou zaměstnanec vykonává u téhož zaměstnavatele, takže druhou smlouvu u stejné firmy si od exekuce neschováte. Naopak se do ní nezapočítávají částky poskytované na náhradu nákladů spojených s pracovním výkonem, zejména při pracovních cestách — stravné a náhrada za použití vlastního auta tedy do základu pro srážku nevstupují a exekuce se jich nedotkne.

A pak je tu strop, který se v panice snadno přehlédne: podle § 276 lze srážky provádět jen do výše vymáhané pohledávky s příslušenstvím. Srážky nejsou trest na dobu neurčitou, ale způsob, jak dobrat konkrétní dluh, úroky a náklady.

Nezabavitelná částka se skládá ze tří čísel

Podle § 278 nesmí být povinnému z měsíční mzdy sražena základní částka a způsob jejího výpočtu stanoví vláda. To dělá nařízení vlády č. 595/2006 Sb., které od 1. ledna 2026 zní takto: nezabavitelná částka na osobu povinného je 85 % ze součtu částky životního minima jednotlivce, částky normativního nájemného a částky energetického paušálu. Nařízení výslovně určuje, které varianty posledních dvou složek se použijí — normativní nájemné pro jednočlennou domácnost v obci s alespoň 70 000 obyvateli a energetický paušál pro jednočlennou domácnost.

Pro rok 2026 jsou ta tři čísla tato:

Součet je 16 590 Kč. Osmdesát pět procent z něj dělá 14 101,50 Kč a § 3 nařízení říká, že základní částka se zaokrouhluje na celé koruny nahoru. Základní nezabavitelná částka pro rok 2026 je tedy 14 102 Kč a tolik musí zůstat i dlužníkovi, který nikoho nevyživuje.

Všimněte si, že ani jedna složka nemá nic společného s vaší situací. Bydlíte-li v Ostravě v nájmu za 18 000 Kč, počítá se vám stejné normativní nájemné 9 430 Kč jako člověku, který žije v obci s tisícem obyvatel v domě po babičce. Je to normativ, ne náhrada skutečných nákladů, a spor o to, že vám na nájem nezbývá, se srážkami ze mzdy vést nedá.

Na každou osobu, které je povinný povinen poskytovat výživné, se přidává jedna čtvrtina nezabavitelné částky, tedy 3 525,375 Kč. Zaokrouhluje se až výsledný součet, ne jednotlivé čtvrtiny — a právě tady se nejčastěji objeví rozdíl jedné koruny proti tomu, co spočítá mzdová účtárna.

U jedné vyživované osoby vyjde 14 101,50 + 3 525,375 = 17 626,875 Kč, což je po zaokrouhlení nahoru 17 627 Kč. Kdo si zaokrouhlí obě složky zvlášť, dostane 17 628 Kč a bude se s účtárnou hádat o korunu, kterou nemá.

Manžel se do vyživovaných osob nepočítá

Tohle je nejčastější chyba, kterou u nezabavitelné částky vidíme, a půl internetu ji stále opakuje. Nařízení vlády č. 441/2024 Sb. s účinností od 1. ledna 2025 doplnilo do § 1 odst. 1 větu, že manžel povinného ani partner podle zákona o registrovaném partnerství se za osobu, které je povinný povinen poskytovat výživné, nepovažuje. Manželská vyživovací povinnost podle občanského zákoníku tedy existuje dál, ale čtvrtinu nezabavitelné částky na ni od roku 2025 nedostanete.

Výjimka je jedna a je v § 1 odst. 2. Čtvrtina se na manžela nebo partnera započítá, i když má samostatný příjem, doloží-li povinný plátci mzdy, že jemu nebo jeho manželovi či partnerovi byl přiznán starobní důchod, invalidní důchod pro invaliditu druhého nebo třetího stupně nebo sirotčí důchod. Zjistí-li plátce důchodu tuto skutečnost ze své úřední činnosti sám, započte čtvrtinu i bez doložení.

Dvě další pravidla ze stejného odstavce se v praxi pletou pravidelně. Na dítě, které manželé společně vyživují, se čtvrtina započítává každému z nich zvlášť, jsou-li srážky prováděny ze mzdy obou. A čtvrtina se nezapočítává na toho, v jehož prospěch byl nařízen výkon rozhodnutí pro pohledávky výživného, dokud výkon trvá — dítě, kterému dlužíte alimenty, vám nezabavitelnou částku nezvyšuje.

Zbytek se dělí na třetiny, ale jen do 31 521 Kč

Teď přijde krok, na kterém se láme většina odhadů typu „vezmou mi třetinu výplaty". Podle § 279 odst. 1 se z čisté mzdy odečte nezabavitelná částka, zbytek se zaokrouhlí dolů na částku dělitelnou třemi vyjádřenou v celých korunách a z něj lze na běžnou pohledávku srazit jen jednu třetinu. Pro přednostní pohledávky se srážejí dvě. Třetí třetina zůstává dlužníkovi vždy.

Jenže třetiny se nepočítají z celého zbytku. § 2 nařízení vlády stanoví hranici, nad kterou se zbytek čisté mzdy srazí bez omezení, a to jako 1,9násobek téhož součtu tří složek: 1,9 × 16 590 = 31 521 Kč. Cokoli nad tuhle hranici se podle § 279 odst. 3 připočte k srážce celé. Jedna třetina proto může být maximálně 10 507 Kč a u dlužníka bez vyživovaných osob platí, že z čisté mzdy nad 45 623 Kč mu z každé další koruny nezůstane nic.

čistá mzda            60 000 Kč
− nezabavitelná       14 102 Kč
= základna            45 898 Kč
nad hranicí 31 521 →  14 377 Kč
třetina 31 521 ÷ 3 =  10 507 Kč
srážka                24 884 Kč
zůstane               35 116 Kč

Šedesát tisíc čisté mzdy, jediná nepřednostní pohledávka a přesto srážka bezmála 25 000 Kč. Kdo čekal třetinu z celé základny, tedy 15 299 Kč, dostane výplatu o 9 585 Kč nižší, než si spočítal.

Kolik zůstane při mzdě 29 000 Kč a jednom dítěti

Modelový případ, který na kalkulačce zadává skoro každý: čistá mzda 29 000 Kč, jedna vyživovaná osoba, běžná nepřednostní pohledávka od nebankovní společnosti.

čistá mzda            29 000 Kč
− nezabavitelná       17 627 Kč
= základna            11 373 Kč
třetina 11 373 ÷ 3 =   3 791 Kč
zůstane               25 209 Kč

Základna je dělitelná třemi, takže se nic nezaokrouhluje a srážka je 3 791 Kč. Kdyby stejný člověk vydělával 22 000 Kč a vyživoval dvě osoby, byla by nezabavitelná částka 21 153 Kč, základna 847 Kč, po zaokrouhlení dolů 846 Kč a srážka jen 282 Kč. Jedna koruna ze zaokrouhlení zůstává dlužníkovi, což je detail, který v žádném přehledu nenajdete, ale v ročním součtu dělá dvanáct korun.

Přednostní pohledávka bere dvě třetiny a čtyři exekuce také

Které pohledávky jsou přednostní, vyjmenovává § 279 odst. 2 v jedenácti bodech. Prakticky jde o výživné, náhradu újmy způsobené ublížením na zdraví nebo úmyslným trestným činem, pohledávky daní a obdobných plnění, pojistné na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění, přeplatky na dávkách nemocenského a důchodového pojištění, přeplatky na podpoře v nezaměstnanosti, přeplatky na dávkách státní sociální podpory a na dávce státní sociální pomoci, regresní náhrady a náhradní výživné.

U našeho příkladu s mzdou 29 000 Kč a jedním dítětem to znamená rozdíl mezi 3 791 Kč a 7 582 Kč měsíčně. Zůstane 21 418 Kč místo 25 209 Kč.

Pořadí uspokojení řeší § 280. Z první třetiny se pohledávky uspokojují podle svého pořadí bez ohledu na to, jestli jsou přednostní; z druhé třetiny se bez zřetele na pořadí platí nejprve výživné a teprve pak ostatní přednostní pohledávky.

A teď pravidlo, které se do většiny článků o exekucích nedostalo. Podle § 279 odst. 4 se dvě třetiny zbytku čisté mzdy srážejí vždy, jsou-li na mzdu povinného současně nařízeny nejméně čtyři výkony rozhodnutí k vymožení splatných peněžitých pohledávek a bylo-li plátci mzdy doručeno usnesení o jejich nařízení. Čtyři nepřednostní dluhy tedy nezvýší srážku o čtyřnásobek, ale zdvojnásobí ji — z jedné třetiny na dvě. Výjimku má podle odstavce 5 dlužník, kterému byl přiznán starobní důchod, invalidní důchod pro invaliditu druhého nebo třetího stupně nebo sirotčí důchod, pokud jedna třetina nedosahuje součtu měsíční odměny a hotových výdajů insolvenčního správce v oddlužení. Přestane-li podmínku splňovat, má podle odstavce 7 povinnost to plátci mzdy bez odkladu oznámit.

Ze sražené částky si ještě něco vezme zaměstnavatel. Podle § 270 odst. 2 má plátce mzdy vůči povinnému nárok na paušálně stanovenou náhradu nákladů za každý kalendářní měsíc, v němž srážky provádí, a § 4d vyhlášky č. 485/2000 Sb. ji stanoví na 50 Kč. Provádí-li srážky k vydobytí několika pohledávek téhož dlužníka, náleží mu náhrada jen jednou. Uspokojuje se podle § 279 odst. 1 před všemi ostatními pohledávkami z první třetiny, takže vám výplatu nesníží — jen o 50 Kč zpomalí umazávání dluhu.

Z čeho se sráží kromě mzdy a co je nedotknutelné

Slovo „mzda" je v § 299 odst. 1 hodně široké. Stejná pravidla se použijí na plat, služební příjem a služební plat, odměnu z dohody o pracovní činnosti i z dohody o provedení práce, odměnu za pracovní pohotovost i odměnu členů zastupitelstev. Dále se srážky provádějí z příjmů, které odměnu za práci nahrazují nebo se poskytují vedle ní: náhrada mzdy, nemocenské, peněžitá pomoc v mateřství, důchody, stipendia, podpora v nezaměstnanosti a při rekvalifikaci, odstupné, věrnostní a stabilizační plnění, náhrada za ztrátu na výdělku, dávky z výměnku, výsluhový příspěvek a mzdové nároky vyplácené při platební neschopnosti zaměstnavatele.

Odstupné má vlastní pravidlo v § 299 odst. 4: srážky se z něj počítají zvlášť z každého násobku průměrného výdělku, ze kterého byla jeho výše odvozena. Tři měsíční platy odstupného se tedy chovají jako tři měsíční mzdy po sobě, ne jako jeden velký příjem, ze kterého by po odečtení jedné nezabavitelné částky zbylo skoro všechno k sebrání.

Nedotknutelné je toho méně, než si lidé myslí, ale rozhodně to není nic. Podle § 317 odst. 1 nepodléhá výkonu rozhodnutí výživné na dítě a pojistné plnění určené na nové vybudování nebo opravu budovy. Odstavec 2 chrání dávky pro osoby se zdravotním postižením, příspěvek na péči, zaopatřovací příspěvek, dávku pomoci v hmotné nouzi, náhradní výživné pro nezaopatřené dítě, daňový bonus, dávku státní sociální pomoci a jednorázově vyplácené dávky státní sociální podpory a pěstounské péče. Od 1. září 2026 k nim zákon č. 152/2025 Sb. přidává podporu studujícího rodiče.

Podnikatelé mají v § 318 mírnější režim: pohledávky fyzických osob vzniklé při jejich podnikatelské činnosti podléhají výkonu rozhodnutí jen dvěma pětinami, a jde-li o přednostní pohledávku, třemi pětinami.

Co se změní 1. října 2026 a proč to letos nepocítíte

Životní minimum jednotlivce se zvyšuje z 4 860 Kč na 5 500 Kč. Dělá to čl. XLVIII bod 1 zákona č. 152/2025 Sb. a podle čl. LXIII písm. h) téhož zákona nabývá tato část účinnosti

1. října 2026.

Na srážky ze mzdy to letos nemá vliv. § 4 nařízení vlády č. 595/2006 Sb. ve znění účinném od

1. ledna 2026 totiž říká, že se použijí částky životního minima, normativního nájemného a energetického paušálu ve výši k 1. lednu kalendářního roku, do kterého spadá výplata mzdy. Pro všechny výplaty roku 2026 tedy platí 4 860 Kč, i když se od října zákon změní. Do srážek se nové životní minimum propíše až u výplat od ledna 2027.

Do konce roku 2025 to fungovalo obráceně: tehdejší § 4 odst. 1 ukládal plátci mzdy uplatnit novou nezabavitelnou částku už v prvním termínu výplaty po dni, od něhož se částky zvyšují. Nařízení vlády č. 548/2025 Sb. tuhle logiku vyměnilo za pevné datum a zároveň změnilo samotný výpočet — proto čísla ze starších článků nesedí:

Jak bude vypadat rok 2027, se dnes říct nedá celé. Kdyby se změnilo jen životní minimum a zbylé dvě složky zůstaly na hodnotách roku 2026, vyšel by součet 17 230 Kč, základní nezabavitelná částka 14 646 Kč a hranice 32 737 Kč; srážka v našem modelovém případě s 29 000 Kč a jedním dítětem by klesla z 3 791 Kč na 3 564 Kč. Normativní nájemné pro rok 2027 ale MPSV vyhlašuje sdělením až v prosinci, takže skutečné číslo bude jiné — k 5. srpnu 2026 nebylo vyhlášeno.

Další krok: vezměte si poslední výplatní pásku a spočítejte tři čísla — nezabavitelnou částku podle skutečného počtu vyživovaných osob (bez manžela, pokud nejde o důchodový případ podle § 1 odst. 2), základnu po jejím odečtení a třetinu ze základny zaokrouhlené dolů na dělitelnou třemi. Vyjde-li vám něco jiného, než co vám účtárna srazila, ptejte se na dvě konkrétní věci: kolik vyživovaných osob použila a jestli vede pohledávku jako přednostní. Obojí je v nařízení výkonu rozhodnutí, které máte právo vidět.